Pixová, M. (2014): Zkušenosti s revitalizací brownfieldů : Rešerše přístupů k revitalizaci strukturálně postižených městských částí (část 2. situační analýzy pro Jaroměř). Praha, ASZ

Please download to get full document.

View again

All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
 0
 
  Pixová, M. (2014): Zkušenosti s revitalizací "brownfieldů": Rešerše přístupů k revitalizaci strukturálně postižených městských částí (část 2. situační analýzy pro Jaroměř). Praha, ASZ
Share
Transcript
  1 ZKUŠENOSTI S   REVITůLIZůCÍ „BROWNFIELD"   Rešerše   přístupů k revitalizaci strukturálně postižených městských   částí   (část 2 situační analýzy pro Jaroměř)   Michaela Pixová  pro Agenturu pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR  vypracovalo C entrum pro výzkum a inovaci v sociálních službách  leden 2014  2 Obsah  1. Regeerae rofieldů  .............................................................................................................3 . Čeho lze regeeraí dosáhout?  ...............................................................................................4 1.2 Regenerace rofieldů    kotetu České repulik .................................................................5 . Oeá doporučeí pro regeerai rofieldů  .......................................................................6 1.3.a Zapojeí očaů a ohled a eřejý záje .........................................................................6 1.3.b Úzeí plá jako ástroj udržitelého rozoje  ..................................................................6 1.3.c Spolupráe eřejého a soukroého sektoru při regeerai rofieldů  ..........................7 1.3.d Fiaoáí regeerae z   fodů EU  ...................................................................................8 1.4 Budo určeé k  regeneraci v rái peosti Josefo  ...............................................................9 1.4.a Dosud erealizoaé a epooleé árh a užití   ...................................................... 10 1.4.b Vužití z  pohledu kraje ..................................................................................................... 10 1.4.c Nejaktuálější árh užití   ............................................................................................. 11 2. Tuzeské ispirae pro regeerai rofieldů  Josefoě  ....................................................... 13 2.1 Ooa Terezía  ..................................................................................................................... 13 2.2 Tehologiké etru Písek  .................................................................................................. 15 2.3 Hodoí –   přeěa kasáre a t  ....................................................................................... 17 2.4 Kasára Přela Otakara II.  Uherské Hradišti  .................................................................... 19 2.5 Kázie –   Kreatií Bro  .......................................................................................................... 22 2.6 Přestaa JZD a Dů pro seior   obci Vranovice (Brno-venkov) ......................................... 24 3. Zahraičí ispirae pro regeerai rofieldů  Josefoě  ...................................................... 25 3.1 Fahhohshule Joaeu, průsloý ojekt   Grazu, Rakousko .......................................... 25 3.2 Ekologiká čtrť Vaua    ěeké Freiurgu i Breisgau, Něeko  .................................. 26 3.3 Gascogne caserne Espagne v Auch, Francie ............................................................................. 28 3.4 Business Park Spilburg  –   Wetzlar, Něeko  ............................................................................ 29 3.5 Regioálí kulturí etru Bierah a der Riß, Něeko  .................................................... 30 3.6 Možost –   elkoá asaae, odstraěí udo, reitalizae úzeí.  ....................................... 31 4. Záěr  ......................................................................................................................................... 32  3 1. Regenerace bro wnfield   Pro město Jaroměř a jeho úsilí předcházet procesům sociálního vyloučení je specifická přítomnost historického pevnostního města Josefov, které je od odchodu sovětské armády v   roce 1991 a následné redukce přítomnosti armády československé   ze značné části opuštěné. Mnohé z    jeho objektů, zejména pak rozlehlé areály tzv. čtvercových kasáren a vojenské nemocnice, pro které město Jaroměř hledá nové využití, svým současným charakterem splňují základní charakteristicky tzv. brownfieldu. Brownfield    je odborné označení pro nemovité objekty, pozemky a areály, které přestaly být v   důsledku socioekonomických změn využívány a v   současné době leží ladem a chátrají. Přítomnost brownfield zpsobuje   mnoho závažných problém environmentálního, sociálního a ekonomického charakteru . Velikost těchto problémů je odvislá od charakteru přítomných brownfieldů a rozsahu jejich výskytu. Tyto problémy mohou být lokálního, celoměstského až regionálního významu. Eliminace těchto problém je přitom možná , pouze pokud brownfieldy projdou regenerací . 1   Pevnostní město Josefov svým charakterem spadá do kategorie tzv. vojenských brownfieldů, jejichž specifikem jsou opuštěné objekty jako kasárna, střelnice, letiště, vojenské nemocnice aj. Podle Kocmánkové 2   se vojenské brownfieldy vyznačují přehledností vlastnických vztahů (bývají majetkem Armády ČR, nebo se staly obecním majetkem), pestrou škálou výskytu (mohou být v  k rajině, na okraji či v centru města), ale především obvykle značně rozsáhlou plochou (v některých případech se však může jednat i o pouhý   blok v městské zástavbě ) , která komplikuje  jejich regeneraci (z hlediska investiční náročnosti i malé poptávky po ploš e o takovém rozsahu).   Dílčí části pevnostního města Josefov charakteristice vojenských brownfieldů velmi dobře odpovídají; jedná se o pozemky a budovy, z   nichž mnohé byly do vlastnictví města Jaroměř převedeny na základě zákona č. 172/91 Sb. 3 , zatímco jiné byly městu v průběhu   90. let postupně převáděny z   armádního majetku. Rozloha některých těchto pozemk a budov  v poměru k   rozloze města   komplikuje případnou regeneraci. Tuto komplikaci dále prohlubuje existence městské památkové rezervace a památkové ochr  any budov, která jednak odrazuje případné investory a dále de facto vylučuje možnost případných demolic některých budov. V e městě Jaroměř   - a obzvláště pak přímo v Josefově - se projevují veškeré typické dsledky vzniku brownfield, jako je zánik velkého množství pracovních míst a proměna strategických míst pevnostního města v   mrtvou zónu, která kazí 1  Revitalizace se v  posledních letech stala termínem, kterým je označováno ozdravení lokality, někdy též zaměňováno s    procesem tzv. krajinné rekultivace. Naopak termín regenerace se používá pro proces přeměny na nové využití, někdy však pod něj spadají i oba dříve jmenované procesy. Dále do procesu regenerace spadá rovněž tzv. konverze či rekonverze, v   závislosti na způsobu naložení s    původními stavbami. 2   Kocmánková, L. (2011): Vojenská brownfields v   České republice –    regionální přehled. Bakalářská  práce. Brno: ESF MU. 3   Zákon č. 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí    4 image i celkovou situaci svého okolí . Vojenské brownfieldy bývají deprimující i pro samotné obyvatele a často se v    jejich okolí vyskytuje kriminalita, vandalis mus, nepovolené skládky, nebo dochází k   nepovolenému obsazování budov (Kocmánková 2011). Zatímco veřejnost se takovým lokalitám raději vyhýbá, obyvatelé samotného pevnostního města tuto možnost nemají a musí se s   opuštěným areálem naučit žít. Jakékoliv snahy města soustředit do této lokality především sociálně slabé obyvatele lze proto vnímat jako nežádoucí projev sociálního vylučování  (viz kupř. Sýkora 2010 4 ). Míra tohoto vyloučení se dále prohlubuje v   případě opomíjení a zanedbávání dotčené lokality, kdy z lokality kupř. postupně mizí občanská vybavenost , obsluha veřejnou dopravou, či nabídka volnočasových aktivit. Častou potíží vojenských brownfieldů jsou také   ekologické zátěže, neboť na nich v minulosti docházelo k  manipulaci s municí, nebezpečnými materiály , pohonnými hmotami apod. Dále tedy může jí kupř. o kontaminaci půdy, spodních vod aj. (příkladem extrémního znečištění je průmyslová zóna Triangle v   Žatci, kde v minulosti vojska vypouštěla kerosin do země za účelem vykazování množství provedených letů). V zahraničí z   tohoto důvodu často dochází k   velmi nákladným sanacím těchto území a to i v   neobydlených lokalitách, jejichž kontaminace je problémem především environmentálním, nikoliv sociálním (např. čištění vojenských základen v   kanadské Arktidě - Polland, Mitchell a Rutter 2001). V pevnostním městě Josef se nicméně pravděpodobně nevyskytují žádné staré ekologické zátěže . V případě čtvercových kasáren a areálu vojenské nemocnice je znečištění spíše povrchové. Kontaminovaná je nicméně kotelna ve vojenské nemocnici, v   níž se dříve topilo mazutem. Dále mohou být kontaminovány betonové jímky, ve kterých kdysi stály tanky. Majetkový odbor MěÚ Jaroměř má k  dispozici studii (audit) o kontaminaci lokality, která mu byla předána armádou v   době převodu vlastnictví na obec (šlo o součást darovací smlouvy). Dle slov pana Libicha, člena občanského sdružení Ravelin no. XIV –   Ochránců památek pevnosti Josefov, má odstranění případných zátěží zajistit Armáda České republiky. Budova vojenské nemocnice je v tomto smysl u na pořadníku nemovitostí, které mají být Armádou ČR postupně dekontaminovány, zatím však k   dekontaminaci nedošlo. 1.1 Čeho lze regenerací dosáhnout? Jak je tedy patrné, pro regeneraci existuje mnoho důvodů. Vhodně zvolená a profesionálně provedená regenerace brownfield je cesta, která mže být řešením mnoha sociálních problém, zlepšením bezpečnostní situace, i šancí pro zlepšení image celého města a lokální politiky. Regenerace je rovněž zásadní příležitostí pro celkový rozvoj, který mže být cest ou k novému udržitelnému rozvoji, zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšení zaměstnanosti.  V rámci regenerace se otevírá cesta inovativním a udržitelným projektům, z   nichž některé mohou být rovněž kulturního rázu. Dalším pozitivním efektem je zhodnocení postižených nemovitostí i jejich okolí. V   neposlední řadě je nutné zmínit, že v dnešní době, kdy v   důsledku suburbanizace a rozšiřování zastavitelného území okolo měst zaniká velké množství půdního fondu, může být regenerace brownfieldů též jednou z   účinný ch cest k zvrácení tohoto trendu. 4  http://www.mmr.cz/getmedia/cbd3b15b-9e64-4cdf-848e-2460360a46af/reseg_dvoustrany.pdf     5 1.2 Regenerace brownfield v   kontextu České republiky   Ve srovnání se Západem je regenerace brownfieldů v   ČR relativně novým tématem, které se stalo aktuálním až v   90. letech minulého století v   důsledku opožděného nást upu deindustrializace. V současné době je již agenda regenerace brownfields v ČR politicky zaštítěna na institucionální, legislativní i finanční úrovni, hierarchicky pak na státní, regionální i komunální úrovni. Implementaci však v   cestě stále stojí mnohé překážky, systémové nedokonalosti a nedostatek zkušeností.  V České republice je problematikou regenerace brownfieldů pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo financí. Hlavním koordinátorem je MPO, a to jak na mezirezortní, tak i regionální a lokální úrovni. MPO v  roce 2007 zpracovalo Národní strategii regenerace brownfield 5 ,  jejímž cílem bylo zefektivnit čerpání evropských zdrojů pro účely regenerace, zaměřit se i na jiné než průmyslové využití brownfieldů a zlepšit vzdělávání o této problematice, zvláště pak na úrovni veřejné správy. K dlouhodobějším cílům patřilo v rámci samotného procesu regenerace mj. :    „cílené a efektivní využití veřejných prostředk pro podporu regenerace brownfield, kde je veřejný zásah nezbytný a odvodnitelný“      „zavedení a zajištění aplikace nejlepší praxe při realizaci projekt regenerace brownfield, podpora profesionálně řízené realizace regenerace.“  V období 2007 až 2013 bylo možné k financování regenerace brownfieldů využít tyto zdroje:    evropské fondy 6    –   zejména Operační program podnikání a inovace (především v rámci programu Nemovitosti), Operační program životní prostředí; Program rozvoje venkova, Operační program Praha Konkurenceschopnost, Regionální operační program y,    rozpočtové dotace –   zejména programy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí ,    soukromé zdroje –   investice developerů; partnerství veřejného a soukromého sektoru,    dluhové financování –   mezinárodní a české finanční instituce . Pro období od roku 2014 jsou EU zdroje v   přípravě. Zvláštní důraz je pak kladen na podporu projektů regenerace v partnerství veřejného a soukromého sektoru.   5  Viz http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf  . Na státní úrovni se  brownfieldy dále zabývá pět strategických a plánovacích dokumentů : Strategie udržitelného rozvoje ČR; Strategie hospodářského růstu ČR; Strategie regionálního rozvoje ČR; Politika územního rozvoje ČR;   Státní  politika životního prostředí ČR.   6   Dotační tituly sleduje a s    jejich doporučováním asistuje agentura Czechinvest http://www.czechinvest.org/ . 
Related Search
Similar documents
View more
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks