Karel Chotek a Cerovo Od iniciace k specializaci Slovenský národopis 2018.1.05.pdf

Please download to get full document.

View again

All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
 3
 
  Karel Chotek a Cerovo Od iniciace k specializaci Slovenský národopis 2018.1.05.pdf
Share
Transcript
  116  PhDr. Milan Ducháček, PhD., Historický ústav AVČR, v. v. i., Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9; e-mail: duchacekmilan@gmail.com This paper is about the monograph on the Slovak village Cerovo, published in 1906by Karel Chotek, the first professor of ethnography at the Comenius University inBratislava and the pioneer of qualitative field research in the Austro-Hungarian mo-narchy and later in Czechoslovakia. Following Lubor Niederle’s demographical datapublished in the map of the Slovak community living in Hungary, Cerovo , a villagein the Hont region, shows Chotek’s first attempt to cover the set of questions relatedto the monograph’s focus on people in their cultural setting via field research and di-rect experience. Though still partly immersed in stereotypes related to Czech utili-tarian conceptualisation of Slovak collective identity, Chotek’s monograph showsthe first step on the way to an ambitious serial (though mostly unfulfilled) projectof regional monographs, known as  Národopislidu českoslovanského (The Ethno-graphy of Czechoslavic People, 1918–1940). In the early 1950s, working already asa professor of Slavic and general ethnography at the Charles University in Praguesince 1931, Chotek returned to Cerovo with an idea of a new, comparative and recon-ceptualised focus on the same settlement as a half century before. Even though hedid not succeed in completing this new monograph, his experience inspired a num-ber of students at the Charles University, who later pursued Chotek’s field researchinspiration as important figures of Czech and Slovak ethnography during the rest of the 20 th century (the so-called “Chotek school”). Besides rethinking the events rela-ted to the Czecho-Slovak relationship in the formative decade of professional scien-tific ethnography in Czech lands before World War I and, last but not least, analy-sing the so far unknown context of Chotek’s second expedition to Cerovo in 1953,the picture of Chotek developing his field research method from a descriptive ana-lysis to a more structured circle of special questions/issues in the 1950s is an at-tempt to capture some of the methodological changes Czechoslovak ethnographywent through during the first half of the 20 th century.  Key words: Czech and Slovak ethnology, Karel Chotek (1882–1967), Cerovo, field re-search, historiography of science 1 66 • 2018 ŠTÚDIE KAREL CHOTEK A CEROVO: OD INICIACE K SPECIALIZACI(CAUSERIE K PŮLSTOLETÉ PROMĚNĚ TERÉNNÍHOVÝZKUMU) 1 Karel Chotek and Cerovo: From Initiation to Specialisation(Causerie on the Half-Century Long Transformation of Field Research) MILAN DUCHÁČEK  DOI 10.26363/SN.2018.1.05© Ústav etnológie SAV1Tato studie vznikla v rámci projektu č. GA17-11309S  Místa paměti v procesu formování české společnos-ti v 19. a na počátku 20. století  , podpořeného Grantovou agenturou České republiky.  117 doi: 10.26363/SN.2018.1.05  Kľúčové slová: česká a slovenská etnológia, Karel Chotek (1882–1967), Cerovo, te-rénny výskum, historiografia vedy  How to cite: Ducháček, M. (2018). Karel Chotek a Cerovo: od iniciace k specializaci(causerie k půlstoleté proměně terénního výzkumu). Slovenský národopis, 66(4), 116–139, doi: 10.26363/SN.2018.1.05  „Není nikterak záviděníhodným Slovákovo bydlo... Hmotný jeho život, toť po větši-ně těžká, nezměrná chudoba... Jdete ode vsi ke vsi. V malé dědince, s řadou dřevě-ných chatek, jakoby po vymření… Tu se mihne žena (slovensky „baba“), děcko čistarucha. Muži jsou většinou za chlebem z domu. Od útlých hochů, až k statnýmmužům, tvrdým a houževnatým jako kořen starého pně – vše jde za živobytím, blížei dál někde ve světě. (…) Nouze je stálým, nevlídným hostem u většiny slováckéholidu. Zeje z těch postav, jež bosy nebo v papučích, v odraných halenách, v „klobú-cích“ všech forem, s bodrým poníženým výrazem rozbíhají se za chlebem do všechkončin. Na ně pohrdavě pozírá lépe situovaný Maďar, přezírá je světa znalý žid.V mnohých osadách bývá žid nejbohatším pánem, s ním o majetek se dělí pouzemaďarští „grófy“  (Veselý, 1902/1903: 43–44) . Takto trudně podaný obraz života v příhraničních obcích někdejších Uher mohl KarelChotek, žák Jaroslava Golla, Lubora Niederleho, Čeňka Zíbrta a absolvent prvního semi-náře Josefa Pekaře ze sociálních dějin, najít roku 1903 na stránkách  Rudých květů , socia-listicky orientovaného listu, v němž svého času sám publikoval sociálně kritické prozaickéčrty (Ketoch, 1902, 2 srov. Mocná, 1994). Vyznění článku z pera Josefa Veselého se přitompodstatněji nelišilo od motivického rejstříku sympatizantů ideje česko-slovenské vzá-jemnosti či cestopisných črt Karla Kálala, zřejmě nejvýznamnějšího z českých slovakofilů(srov. Hollý, 2013). Vedle charakteristického paternalismu, s nímž čeští publicisté pohlíželina Slováky jako na komunitu, jíž je třeba sociálně a kulturně vzdělávat, a napomáhat takjejímu vzmachu z „tisícileté maďarské poroby“, je zde patrná i snaha upozorňovat naspecifika slovenského idiomu, pro české čtenáře ne vždy srozumitelného.I přes nesporný ohlas slovakistických prací Boženy Němcové, cestopisů RudolfaPokorného či poezie Adolfa Heyduka (Hollý, 2012) byla pro značnou část česky hovo-řících obyvatel Čech a Moravy hornouherská realita velkou neznámou, zatíženou na-víc právě představou o sociální a kulturní zaostalosti slovenské komunity, jak ji poně-kud nezáměrně stereotypizoval i obraz Slováků prezentovaný na Národopisnévýstavě českoslovanské (Ducháček, 2014: 193n). Indiferentnost „Slováka“ na Hynai-sově plakátu pouze synekdochicky ilustruje mlhavost představy, kterou si o Sloven -sku a Slovácích dlouhodobě utvářeli obyvatelé „historických zemí“. Obraz Slovákůjako modernizované urbánní komunity byl pro české sebepojetí nežádoucí, neboť v „českoslovanské“ kolektivní imaginaci éry fin de siécle Slováci figurovali v rovině,jež v epoše romantismu náležela mýtu o rodných chaloupkách, a to včetně vyhrocenénárodnostní antagonie a pozice Slováků coby utlačovaného mladšího bratra (Macura,1995: 168; Kodajová, 2009). Tento obraz byl navíc usnadněn i tím, že Maďaři v atmo -sféře oslav milénia příchodu do Podunajské nížiny prezentovali kulturu uherských„národností“ v duchu velkomaďarské ideje a jednotného geografického prostoru 2= Karel Chotek  118 Ducháček, M. 2018. Slovenský národopis, 66(1), 116–139 (Thiessová, 2007: 173, Kiliánová, Popelková, Vrzgulová, Zajonc, 2001: 11–15; Kemé-nyfi, 2015). Popsaná mytologizace však nikterak nepřála snahám o zprostředkováníautentické zkušeností obyvatel Čech a Moravy s životem na uherském Slovensku. Vý-jimku tvořili obyvatelé příhraničních regionů, především „moravského Slovenska“(Niederle a kol., 1918–1922) a Valašska, pro něž bylo překračování hranic dualistickémonarchie součástí každodenní sociální praxe. I zde se však „cizinec“ ocital v odliš-ném světě, jak o tom svědčí jak přezíravý postoj velkoměstských intelektuálních elitk venkovu (Goll Pekařovi 26. 7. 1903; Klik, 1941: 362), tak i přemíra secesní idealizace„lidové kultury“, jíž se nevyvaroval ani August Rodin.Uvažovat v této situaci o kritickém etnografickém výzkumu národnostně a kultur-ně smíšených příhraničních regionů (Grenzgebiete; srov. Lozoviuk, 2009) by se moh-lo zdát anachronické. Přesto právě zde, v přesunu optiky od „rázovitých“ příhranič-ních a podtatranských regionů na Hont, koření jeden z největších (a ovšemnedokončených) etnografických projektů první poloviny dvacátého století, totiž plánna zpracování encyklopedie  Národopis lidu československého , iniciovaný Emanue-lem Kovářem a Luborem Niederlem a posléze dlouhodobě redigovaný Niederlovýmžákem Karlem Chotkem (srov. Kovář, 1897; Chotek, 1914). Chotkovým absolutoriemna Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity roku 1904 (Ducháček, 2005) sezačala psát první, ještě koncepčně nezralá, nicméně průkopnická kapitola pozdější-ho olbřímího publikačního záměru. Obr. 01: K. Chotek, 50. léta, foto: L. Baran. Reprodukce z monografie Cerovo, 1906  119 doi: 10.26363/SN.2018.1.05 ***Počátky Chotkova zájmu o Slovensko se časově shodují s velkou vlnou popularizačníchčlánků, snažících se povzbudit česko-slovenskou vzájemnost. Nebyly to však pouzestarší romantizující cestopisy Rudolfa Pokorného a agitační publicistika Karla Kálala(brožura Vzhůru na Slovensko! ), co především v pražském prostředí budilo zájemo spřízněné společenství v tehdejších slovenských oblastech Uher. Kálalovy články sena přelomu století doplňovaly s osvětovými spolkovými akcemi. Kupříkladu Uměleckábeseda roku 1901 vydala prémiový tisk s názvem Slovensko , do něhož přispěli kroměvýznamných slovenských a moravských lidopisců (Andrej Kmeť, František Bartoš aj.)i Chotkovi univerzitní učitelé Lubor Niederle a Jaroslav Vlček (srov. Horák, 1933: 435).Zatímco slovenská kulturní elita se „čechoslovakistickým“ ideovým zaměřením pří-spěvků začala cítit dotčena, ba ohrožena ve své „samobytnosti“ (srov. např. proměnupostoje Andreje Kmetě in Hollý, 2015: 165–168), mezi pražskými studenty i širší veřej-ností nacházely ohlas družné akce, pořádané především Českoslovanskou jednotou a slovenskými studenty ze spolku  Detvan (srov. Jurčišinová, 2000, 2006, 2009; Pelčá-ková, 2004) . Ty se nadále nesly v duchu česko-slovenské vzájemnosti a napomáhalybudovat či utvrzovat vzájemně zažité stereotypy, přestože reálné výsledky spoluprácevykazovaly značné trhliny. Chotek sám konstatoval, že za jeho univerzitních studií„ v popředí zájmů české veřejnosti byla otázka Slovenska“  (Chotek, s. d.: 2). Spíše nežskutečná znalost každodenní slovenské reality však bylo výsledkem těchto snah upev-nění romantických představ o panenskosti slovenských hor, historické i etnické spříz-něnosti slovenské komunity s českou a bodré vstřícnosti jejich obyvatel, smíšené někdys dozvuky slovenské účasti na národopisné výstavě, což v zásadě platilo i v případějinak kriticky píšícího realistického tisku (Harna, 2014).Když Lubor Niederle roku 1903 vydal  Národnostní mapu uherských Slováků na zá-kladě sčítání lidu z roku 1900 (Niederle, 1903; rev. 1906), sociogeografickou práci vy-stavěnou na analýze statistických dat, zaujala Chotka kromě možnosti ověřit si vývodysvého učitele v terénu pravděpodobně i vize příjemně strávených prázdnin na sloven -sko-maďarském pomezí, tedy v oblasti, jež rozhodně nebyla centrem zájmu propagá-torů česko-slovenské vzájemnosti. Šlo o poměrně odvážný plán, vždyť i Niederle shle-dával význam svého spisku o národnostní hranici především v tom, že  „přiblížil …dosud neznámé Slovensko“  (Archiv AVČR – osobní fond L. Niederle, k. 1, i. č. 12 – Nie-derle L.,  Z mého života , nepublikovaná autobiografie, s. 46). Jak ale Chotek pozdějikonstatoval na adresu svých univerzitních učitelů: „  Jít do terénu, to je to, co nepochopil E  (manuel)  Kovář, terén neznal ani Zíbrt, ani Niederle “ (Vomlelová, 1968: 40).Chotkovo rozhodnutí lze pokládat pro proměnu konceptualizace slovenskéhopros toru v českém prostředí za podstatné rozšíření. Nejen proto, že šlo o první terén-ní výzkum badatele s moderním univerzitním vzděláním, jenž byl zejména díky Pe-kařovu a Niederlovu kriticismu podstatně méně zatížen romantizujícími stereotypy,jež přetrvávaly v českém laickém měšťanském prostředí, ale především pro volbuzkoumané lokality. Jižní pohraničí Slovenska (můžeme-li před rokem 1919 o tomtoetnicky, kulturně i geograficky mnohovrstevnatém prostoru takto hovořit) skutečněstálo na okraji kulturních styků mezi Čechy, Moravany a Slováky. Kolektivně sdílenáprostorová imaginace 3 se vedle převážně neslovenských historických měst soustředi- 3Ke konceptualizaci problematických, neboť vágních pojmů „paměť“ a „historické vědomí/povědomí“v návaznosti na aktuální vnitrooborový historický diskurz srov. zejm. Hroch, 2014; Horský, Řezníková,2014: 19–24. Obecně též Storchová a kol., 2014: 244–257; Kratochvil, 2015.  120 Ducháček, M. 2018. Slovenský národopis, 66(1), 116–139 la na venkov, především na Tatry, středoslovenské podtatranské stolice a moravsko-slovenské pomezí. Osobní kontakty ponejvíce spočívaly v návštěvách martinskéhocentra na Turci a v příhraničních stolicích, především v okolí Skalice a Holíče, případ-ně na Trenčínsku či Oravě. Vždyť i Rudolf Pokorný se při svých „potulkách“ ve sto-pách rejsů Prokopa Holého po pobytu v Kremnici a Banské Štiavnici odhodlal na Hon-tu pouze ke krátkému výjezdu do Prenčova a v doprovodu Andreje Kmetě k výstupuna Sitno. Jižněji po proudu Litavy přes vrchy k uherské nížině, do oblasti „ už polo - zmaďařené  “, pouze nostalgicky shlédl z vrcholu někdejšího vulkánu. Povšechnéúdaje o regionu pak vypsal z dostupných zdrojů (Pokorný, 1883: 236–250; zejm. 246)a ani jeho komentář k cestám po hontské stolici nebyl právě doporučující:  „(…)není tu zrovna bezpečno. Stoliční úřad proslaven jest pouze volební kořalkou. Nedávno by-la tu mezi obcemi Hont a Drégely-Palankou konečně chycena celá lupičská rota, čítají-cí 32 hlav! “ (Pokorný, 1883: 235). Těžko však bylo možné předpokládat, že by se situace po čtvrt století od Pokorné-ho cest nezměnila. Chotek se tedy předem pokusil obeznámit se slovenskými poměrya po prvních kontaktech se Slováky z okruhu  Detvanu se rozhodl vstoupit do tohotokdysi významného, na počátku nového století však již poněkud upadajícího spolku. 4 Pravděpodobně právě v Praze studující Slováci jej odkázali na kontakt s vlastenec- Obr. 02: Cerovo 1904, katastr. Reprodukce z monografie Cerovo, 1906 4Co se týče Chotkova členství a činnosti v Detvanu, nelze je doložit ze spolkové agendy ani seznamučlenů, neboť ten je veden pouze do roku 1902 a jméno Chotek tam tehdy ještě nefiguruje (Srov. ArchivUniverzity Karlovy /dále AUK/, f. Všestudentský archiv II., Slovenské spolky; spolek  Detvan , k. B 522). Je tedy zřejmé, že do spolku Chotek vstoupil až poté, avšak ještě před první cestou na Slovensko, tedyzhruba někdy na přelomu let 1903/1904. Tak lze totiž soudit z fragmentů jeho vlastních vzpomínek:
Related Search
Similar documents
View more
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks