2006 Křivánek, R. - Kuna, M. - Korený, R.: Hradiště Plešivec – preventivní detektorový průzkum a dokumentace stavu lokality [The prehistoric hillfort at Plešivec – a preventive metal detector survey and site assessment]. Archeologi

Please download to get full document.

View again

All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
 12
 
  2006 Křivánek, R. - Kuna, M. - Korený, R.: Hradiště Plešivec – preventivní detektorový průzkum a dokumentace stavu lokality [The prehistoric hillfort at Plešivec – a preventive metal detector survey and site assessment]. Archeologické rozhledy 58,
Share
Transcript
  MATERIALIA Hradiště Plešivec – preventivní detektorový průzkumadokumentace stavu lokality Roman Křivánek – Martin Kuna – Rastislav Korený  Úvod Jak bylo již konstatováno( Kuna akol. 2004 , kap. 5), preventivní detektorový průzkum je sicekrajním, nicméně legitimním způsobem ochrany lokalit ohrožených soukromými uživateli detektorůkovů. Vprincipu znamená tento průzkum vyhledání avyzdvižení kovových předmětů zohroženýchlokalit archeology dříve, než to učiní nearcheologové; ti druzí zpravidla zjiných než odborných dů-vodů. Preventivní průzkum není postupem optimálním, ale při dodržení základních metodických pra-videl lze získat nejen samotné artefakty, ale iurčitou představu okontextu jejich uložení aprosto-rovém uspořádání. Důraz na tento typ průzkumu bude vbudoucnu asi vzrůstat, protože počet lokalitohrožených soukromými uživateli detektorů rychle roste aza současného stavu památkové péče aji-ných možností ochrany památek nemá archeologie na výběr mnoho vhodnějších postupů.Preventivní detektorový průzkum na Plešivci (k. ú. Rejkovice, okr. Příbram) byl jedním zprvníchrozsáhlých projektů tohoto druhu vČechách. Průzkum byl proveden vletech 2001–2004 jako součástgrantového projektu MK ČR „Pravěké hradiště Plešivec. Metody dokumentace lokalit ohroženýchnelegálním užíváním detektorů kovů“ (PK01P04OPP011), ato ve spolupráci Hornického muzeaPříbram aArcheologického ústavu AV ČR Praha ( Korený – Křivánek – Kuna – Marešová 2005 ). 1 Detektorový průzkum byl vtomto projektu hlavním cílem, ale nikoliv cílem jediným; kromě něj sle-doval projekt idokumentaci stavu hradiště, vytvoření geografického informačního systému (GIS)daného areálu ashromáždění poznatků ojeho osídlení nedestruktivními postupy asondáží maléhorozsahu. Tématem tohoto článku je detektorový průzkum, zostatních bodů je zde poněkud rozvede-no jen ohrožení lokality těžbou dřeva, která vedle nelegálního detektorového průzkumu představujerovněž podnět kbezprostřednímu řešení.Příklad hradiště Plešivec ukazuje zejména úskalí preventivního archeologického průzkumu detek-tory. Lze totiž konstatovat, že právě vtomto ohledu zůstaly výsledky projektu za naším původnímočekáváním. Důvodů malé efektivity průzkumu mohlo být více, avšak zdá se, že jedním zhlavních je fakt, že při zahájení projektu bylo na účinný zásah již příliš pozdě. Výchozí stav pro průzkum lokality Hradiště na Plešivci bylo dosud sledováno mnoha archeology (např.  Jelínek 1882 ; 1896  ;  Lüssner 1881 ;  Maličký 1969 ; Sklenář 1987  ; 1992 ), znichž někteří provedli imenší archeologickou sondáž(např. F. C. Friedrich vroce 1931, A. Knor vr. 1947 aK. Motyková vroce 1985; viz  Lutovský – Sla-bina 2004 ;  Maličký 1947  ; 1950 ;  Motyková 1992 ; Korený – Marešová 2003 ). Význam hradiště vyplý-vá již zjeho mimořádného krajinného kontextu. Je situováno na vrcholu kopce (654 mn. m.) vysu-nutého zhlavního brdského hřebene kseveru, přičemž tento kopec zaujímá dominantní polohu nadúdolím Litavky, které vpravěku představovalo významnou komunikační osu ( obr. 4 ). Druhým důle-žitým aspektem lokality je řada depotů bronzových předmětů, objevovaných na hradišti avjeho blíz-kém okolí od r. 1825 dodnes; tato skutečnost je také hlavním důvodem nežádoucí pozornosti soukro-mých uživatelů detektorů. Dosud známé nálezy bronzových předmětů na hradišti avjeho okolí spadajído období od konce střední doby bronzové do pozdní doby bronzové, méně pak do doby halštatskéalaténské; známý je odsud idepot denárů z11. století. Nejvíce nálezů patří mladší době bronzové; 1 Předložený příspěvek je jedním zdílčích výstupů tohoto projektu.  Archeologické rozhledy LVIII–2006329329–343  některé znich lze interpretovat nejen jako záměrnou depozici, ale ijako doklad místní metalurgickévýroby ( Čtverák akol. 2003 , 272–277; Smejtek 2005 , 180–191;  Moucha 2005 , 147).Zadání projektu předcházela rekognoskace lokality, při níž byla učiněna závažná zjištění ohledně jejího stavu ( Korený 2002a ; 2002b ; Křivánek 2001 ). Na hradišti bylo zjištěno rozsáhlé narušení kamen-ných valů (zřejmě jako důsledek těžby kamene), ato vpoloze Stará vrata, poblíž jediného známéhopůvodního průchodu vnějším ohrazením. Kromě toho byly na různých místech hradiště zaznamená-ny četné zásahy po užití detektorů kovů, s nimiž korespondovaly izprávy onových nálezech bronzo-vých depotů. Některé ztěchto nálezů se sice archeologům dostaly do rukou, ale záhy zmizely spolusostatními na černém trhu ( Korený – Slabina – Waldhauser 2000 ; Smejtek 2005 , 190). Jako další evi-dentní problém lokality se jevil také mimořádně nešetrný způsob lesního hospodářství, který vposled-ních letech působí zdejším archeologickým objektům rozsáhlé škody. Posledním impulzem kzaháje-ní terénního průzkumu byla absence moderního plánu celého areálu: inejnovější avmalém měřítkucelkem výstižný plán (  Motyková 1992 ) je silně schematický, předchozí plány (srov. Čtverák akol.2003 ; Smejtek 2005 ; Sklenář 1993 ) mají hodnotu jen dobových dokumentů. Zhotovení nového plánuvalů adalších archeologických objektů vareálu se proto stalo jedním zdoprovodných cílů průzkumu.Četné stopy po činnosti soukromých uživatelů detektorů byly na hradišti registrovány většinouve skupinách. Vedle mělkých vkopů (10–20 cm) byly na několika místech zjištěny iširoké ahlubo-ké vkopy (více než 50 cm; obr. 2 ), kolem nichž byly vyházeny ivětší kameny. Odpovídá to nepotvr-zeným informacím odepotech vyzdvižených zhloubek až 70 cm. Vněkterých vkopech byly dete-kovány novověké až recentní železné artrefakty, oněž výkopci neměli zájem.Hustota stop po nelegálním průzkumu detektory je poměrně vysoká po celém areálu (vkopy by-ly zaznamenány ve více než 60 % polygonů, vnichž byl prováděn průzkum). Nejvýraznější vkopybyly zaměřeny ( obr. 7  ). Na tomto plánu lze zaznamenat, že pohyb uživatelů detektorů vareálu nenízcela nahodilý: vysokou koncentraci vkopů můžeme zachytit zejména podél valů, vmístech dřívenalezených depotů, vpřístupnějších částech akropole avterénu podél vstupů acest. Během projek-tu se průběžně objevovaly izásahy nové. Metoda detektorového průzkumu Efektivitu detektorového průzkumu obecně ovlivňuje několik vzájemně souvisejících okolností.Patří mezi ně vhodné přístrojové vybavení, praktické zkušenosti uživatelů, výběr plochy aintenzita K  ¤IVÁNEK  – K  UNA  – K  OREN¯  : Hradi‰tû Ple‰ivec …330 Obr. 1. Hradiště na Ple-šivci. Vnitřní val hradiš-tě, vpopředí novodobépřerušení cestou. FotoM. Kuna. – Fig. 1. Thehillfort at Plešivec. Theinner rampart, in theforeground breachedby amodern track.Photo M. Kuna.   jejího průzkumu. Některé ztěchto ukazatelů jsme se pokusili vprůběhu projektu testovat aovlivnit, jiné byly dány reálnými možnostmi zúčastněných archeologických pracovišť. Vprojektu byly využi-ty především detektory ARÚ AV ČR Praha, ato výrobky firem White’s Electronics, C-Scope aGeo-fyzika Brno. Při použití základních diskriminátorů bylo možné rámcově rozlišit předpokládaný druhkovu, velikost apřibližnou hloubku uložení kovového předmětu. Standardně byly užívány cívkysdosahem 10-20/25 cm, vněkterých případech byly použity také cívky sjiným průměrem, ato buďpro dohledání drobných zlomků kovů, nebo pro ověření kovů uložených ve větších hloubkách ménědostupných astabilních terénů (např. na okrajích suťových polí).Detektorový průzkum proběhl ve dvou etapách. Vletech 2001–2002 byl průzkum prováděn více-méně jen na malých plochách, např. vokolí Starých vrat ana plochách geofyzikálního měření ( Kři-vánek 2002 ; 2003a ; 2003b ; 2004a ; 2004b ; 2004c ; 2005a ; 2005b ). Průchodovými liniemi byla zkou-maná plocha pokrývána takřka úplně, avšak vzhledem knasazení jen jednoho detektoru avelkéintenzitě průzkumu se postupovalo pomalu. Detektor byl rovněž doplňkově využit při průzkumu vevývratech stromů.Brzy se ukázalo, že takto vedený průzkum je příliš pomalý na to, aby jím byla prozkoumána plo-cha relevantní zhlediska celého areálu. Jako žádoucí se ukázalo monitorovat detektorovým průzku-mem větší plochy, zejména ty novodobě narušené aohrožené, ať už nelegálním detektorovým průzku-mem, nebo těžbou dřeva anovou výsadbou. Vletech 2003–2004 bylo proto nasazeno více detektorůpracujících na různých frekvencích aspokojili jsme se sřidšími průchody, představujícími pokrytíca50–75 % plochy. Vtéto fázi také nebyly dohledávány předměty tam, kde bylo evidentně indiko-váno železo. Tato metodika umožnila rychlejší postup, při kterém bylo možné prozkoumat až 1hana 1 detektor/den. Vtéto době byly nasazeny najednou až tři detektory, které obsluhovali jak autoři,tak další pracovníci ARÚ (A. Danielisová, Č. Čišecký) adva externí spolupracovníci se zkušenostísdetektorovým průzkumem novověkých těžebních areálů (B. Toms, B. Toms jr.). Vtýmu tedy bylizastoupeni jak pracovníci srozsáhlejším teoretickým základem, tak osoby světšími praktickýmizkušenostmi.Veškerý detektorový průzkum byl průběžně zaměřován GPS, ato jak polygony vlastního prů-zkumu, tak jednotlivé zajímavější nálezy avýrazné stopy po nelegálních uživatelích detektorů. Nej-větší část plochy detektorového průzkumu byla situována vzalesněném terénu, pouze menší částležela vnezalesněném území, na mýtinách, vlesních školkách ana okrajích suťových polí či lomů.Podrobný přehled polygonů průzkumu obsahuje závěrečná zpráva kprojektu ( Korený et al. 2005 )avdigitální podobě iGIS, který byl pro zpracování vARÚ vytvořen ( obr. 6  ).  Archeologické rozhledy LVIII–2006331 Obr. 2. Plešivec, větší terénní vkop spojený snelegál-ním detektorovým průzkumem. Foto R. Korený. –Fig. 2. Alarge hole made by illegal detector users.Photo R. Korený.Obr. 3. Plešivec, těžba dřeva na hradišti. Vpozadí ob-nažený kamenný val vnitřního ohrazení. Foto M. Ku-na. – Fig. 3. Tree felling at the hillfort. In the back-ground the stone rampart of the inner enclosure.  Největším problémem průzkumu byl velký rozsah areálu. Po novém zaměření lokality představu- je plocha hradiště 55,9 ha (ztoho 16,5 ha tvoří vnitřní hradiště či akropole). Většina depotů ovšembyla dosud nalezena vně opevnění, na úbočích vrchu, atudíž plocha spotenciálním výskytech dalšíchnálezů činí několik set hektarů. Od počátku bylo tedy zřejmé, že sdostupnými kapacitami nelze pro-zkoumat celý areál, nýbrž pouze jeho část či vzorek. Po vyhodnocení (jakkoli nejasných) informacíomístech dřívějších nálezů bronzových předmětů ( Kytlicová 1963 ;  Radoměrský 1955 ; Korený –  Novák 2004 ; Frána 2004 ) anově nalezených depotech ( Waldhauser 2001 ; Korený – Slabina – Wald-hauser 2000 ) jsme se rozhodli věnovat přednostní pozornost (i) prostoru podél valů, (ii) vybranýmmístům ve vnitřním hradišti a(iii) prostoru nad hájovnou Bezdědičky, kam byly lokalizovány ně-které znových nálezů. Celkem byla detektorovým průzkumem pokryta plocha ca 35,7 ha. Výsledky detektorového průzkumu Zhlediska nových nálezů pravěkých kovových artefaktů nebyly celkové výsledky detektorovéhoprůzkumu uspokojivé. Na ploše průzkumu nebyly nalezeny žádné pravěké kovové artefakty. Pomine-me-li nález dvou malých zlomků mosazného drátku potenciálně středověkého stáří na jižním úbočívně valu, jediným kovovým nálezem většího stáří byla skupina malých bronzových slitků zprostorunové mýtiny pod Starými vraty. Místo nálezu leží vně hradiště, ca 130 mjižně od brány ( obr. 8 ),přičemž první slitky zde byly detektorem nalezeny na ploše několika čtverečních metrů, vhloubce10–20 cm.Vmístě nálezu byla položena sonda orozměrech 5 x2 m. Kromě identifikace několika dalších, ještě menších zlomků bronzoviny atenké přepálené vrstvy (související ovšem pravděpodobně sre-centním spalováním větví při těžbě dřeva) však nebyly žádné archeologické situace zjištěny avhloub-ce 20 cm byl odkryv ukončen na zvětralém skalním podloží. Za zmínku také stojí, že po ukončenémověřovacím výzkumu toto místo neušlo pozornosti osob sdetektory, nejpravděpodobněji místníchči smístní situací dobře obeznámených asledujících provoz na hradišti.Celkem bylo zjištěno 16 slitků ( obr. 9 ). Zkombinovaných výsledků rentgenfluorescenční analý-zy (RFA; tab. 1 ) ainstrumentální neutronové aktivační analýzy (INAA; tab. 2 ) vyplývá, že slitky svel-kou pravděpodobností indikují místo pravěké metalurgické činnosti, ato (podle prvkového složení)pravděpodobně zmladší doby bronzové. Dva zlomky jsou ztéměř čisté surové mědi, ostatní zlomkyautuhlé kapky zcínového bronzu bez jakýchkoli dalších výrazných příměsí. Zhlediska technologic-kého představuje dle autorů expertíz ( Frána – Fikrle 2004 ; měření INAA) větší část zkoumanýchvzorků (12 ks) hotový cínový bronz, přičemž množství cínu ve slitině dosahuje hodnoty 6–9 % (třikrát)a10–14 % (sedmkrát); vjednom případě takřka 18 %. Tyto hodnoty, ale izastoupení dalších prvků(např. Ag, As, Ni, Co, Sb), odpovídají hodnotám naměřeným vněkterých depotech mladší doby bron-zové zPlešivce (Rejkovice III aIV: Frána et al. 1997  , 65, 163–164). Podle autorů analýz je protomožné, že jde omateriál stejného stáří, tj. zobdobí knovízské kultury (kmetalurgii vdaném obdobínapř. Smejtek 1984 ; Slabina – Smejtek 2005 ). Jeden ze slitků (inv. č. 35644) se od ostatních odlišujevyšším obsahem zinku (1,8 %). Případ podobné hodnoty byl však mezi staršími nálezy zPlešivce již jednou zjištěn (depot IX), aikdyž současnost předmětu není nesporná, lze ji jako výjimku připustit( Frána et al. 1997  , 67).Všechny ostatní nálezy zdetektorového průzkumu již můžeme dát do souvislostí smnohemmladší historií lokality. Novověké, převážně železné artefakty (podkovy, hřeby, beztvaré zlomky, aletaké kovové spojky potrubí) byly nacházeny často adokládají např. dřívější těžbu dřeva, komunika-ce, výrobu dřevěného uhlí nebo zaniklý vodovod kprostoru hájovny.Pokud bychom výsledky průzkumu měřili pouze množstvím získaných kovových nálezů, je tře-ba konstatovat, že nebyly velké; rizika nízké efektivity průzkumu jsme si ovšem byli vědomi od po-čátku. Do jisté míry může tento neúspěch vyvážit získaná zkušenost apoznání pravděpodobnýchpříčin malého množství získaných nálezů.Lze připustit, že jednou zpříčin relativně malých výsledků detektorového průzkumu je nasazenírelativně malých kapacit vzhledem krozsahu areálu apotenciální hustotě pravěkých kovových ná-lezů. Zhruba 40–50 dnů práce detektoru sdvoučlennou obsluhou představovalo hranici našich mož- K  ¤IVÁNEK  – K  UNA  – K  OREN¯  : Hradi‰tû Ple‰ivec …332   Archeologické rozhledy LVIII–2006333 Obr. 4. Výškopisný model středních Brd svrchem Plešivec. Silnou čarou vyznačeny valy vnějšího ohrazení,tenkou čarou okruh 4 a8 km kolem středu hradiště. Červeně poloha depotů doby bronzové alaténské,žlutě ostatní komponenty pravěkého araně středověkého stáří. – Fig. 4. The digital elevation model of the central part of Brdy mountains with the hill of Plešivec. Wide solid line represents the ramparts of thehillfort, the solid line marks the perimetre of 4 and 8km around the hillfort centre. Red circles: prehistorichoards, yellow circles: other prehistoric and Early Medieval sites.
Related Search
Similar documents
View more
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks
SAVE OUR EARTH

We need your sign to support Project to invent "SMART AND CONTROLLABLE REFLECTIVE BALLOONS" to cover the Sun and Save Our Earth.

More details...

Sign Now!

We are very appreciated for your Prompt Action!

x